Teplotní inverze: neviditelná past postřiku

Často se opakuje, že k ošetřování je potřeba „bezvětří“. To je klamná představa: za velmi klidného počasí, za úsvitu nebo soumraku, může teplotní inverze udržet přípravek v suspenzi a přenést jej daleko od pozemku. Jinými slovy, bezvětří neznamená žádný úlet. Tento článek, který doplňuje našeho průvodce větrem a postřikem, vysvětluje tento jev, kdy nastává a jak jej rozpoznat.

Co je teplotní inverze?

Přes den se půda zahřívá, vzduch u ní se ohřívá a stoupá: atmosféra se promíchává. Večer a v noci se půda ochlazuje a vzduch těsně nad zemí se stává chladnějším než vzduch nad ním — zůstává uzavřen pod teplejší vrstvou jako pod pokličkou. Tato velmi stabilní vrstva se už nepromíchává: jemné kapičky zůstávají v suspenzi a pohybují se v souvislé vrstvě, někdy i několik kilometrů daleko, i když anemometr ukazuje 0 až 1 m/s.

Kdy nastávají? Rizikové přípravky a období

Nejpříznivější jsou večer a noc po západu slunce a časné ráno, než se půda zahřeje, zvláště za jasné oblohy a klidného ovzduší, někdy s postávající mlhou. Ve střední Evropě je tento jev méně častý než v rozlehlých australských pláních, ale pravidelně se vrací za některých klidných jarních a podzimních rán.

Pokud jde o přípravky, nejvíce se to týká těkavých molekul. Symbolickým příkladem je prosulfokarb, velmi těkavý herbicid aplikovaný na ozimé obilniny: jeho výpary mohou kontaminovat sousední plodiny ve vzdálenosti několika set metrů, ba i několika kilometrů. Francouzská agentura ANSES uložila již v roce 2017 povinnost používat u těchto přípravků antiúletové trysky a v roce 2018 odklad podzimních aplikací, pokud se necílové plodiny nacházejí méně než kilometr daleko. Hormonální herbicidy (2,4-D, dikamba, MCPA), používané na jaře, jsou rovněž známé tím, že se znovu odpařují, když stoupne teplota.

Jak ji rozpoznat na poli